Pravěké hradiště v lokalitě Na Hradcích

I Stříbrná Skalice má svou pravěkou památku, sice o ní málokdo ví, ale má. Je jí valem a příkopem opevněná nevelká plocha (30 x 30 m), nacházející se v lokalitě Na Hradcích, u hrany skalní stěny ve výšce téměř 70 metrů nad pravým břehem řeky Sázavy.

Pravěké hradiště v lokalitě Na Hradcích

Pomístní název Hradce (nezaměňovat s Hradcem u Stříbrné Skalice) vedl v minulosti k úvahám, že vznik tohoto drobného hradiště spadá do středověku, kdy mohlo plnit strážní funkci nad přechodem přes řeku Sázavu. Povrchové sběry uskutečněné v roce 2004 nad skalní stěnou a u pravoúhlé povrchové stavby, ležící ve středu hradiště, poskytly nevelký soubor nálezů, na jejichž základě autoři průzkumu Jiří Bernat a Milan Štědra soudí, že toto místo bylo osídleno již ve středním eneolitu, v době, kdy zde pobýval lid kultury řivnáčské, časově vymezené 30. až 29./28. stoletím př. Kr.

Z dosavadních archeologických zjištění víme, že výšinná i rovinná sídliště řivnáčské kultury, rozšířená především v severní polovině středních Čech, dosáhla vysoké úrovně, s jakou se poté na našem území setkáváme až v době bronzové. V posledních letech se soudí, že hrazená výšinná sídliště, podobná tomu ve Stříbrné Skalici, nebyla budována za účelem ochrany před vnějším nepřítelem, ale plnila funkci kultovní a ceremoniální.

Významným faktorem stojícím za vybudováním skalického hradiště, byla nepochybně i blízká přítomnost řeky Sázavy, plnící v minulosti funkci komunikační tepny, jakési dnešní dálnice.

Nasvědčuje tomu i existence dvou stejně starých a 1,5 kilometru proti proudu řeky vzdálených hradišť na Krkavčí a Babí skále u města Sázavy, vybudovaných stejně jako popisovaná lokalita na temenu skal nad jejím pravým břehem. Z těchto opevněných sídel pak byl nejspíš střežen transport surovin převážených po řece.

Bílý kámen

V soukromých i muzejních sbírkách jsou archeologické nálezy z nejbližšího okolí zastoupeny několika broušenými nástroji – sekerami a sekeromlaty, časově zařaditelnými do neolitu až mladšího eneolitu. Významné neolitické naleziště těchto nástrojů se nachází ve čtyři kilometry od skalického hradiště vzdálené lokalitě Bílý kámen – psal jsem zde, s pozůstatky jedné z nejstarších organizovaných těžebních činností u nás, staré téměř 7000 let. Ve stejném pravěkém období nejspíš docházelo k těžbě i na skalickém katastru, na vrchu Čapík v poloze Na homolích, kde jsou archeologickými sběry v blízkosti vápencového výchozu doloženy nálezy kamenných broušených nástrojů.

hradiště v lokalitě Na Hradcích – shrnutí:
  • torzo starého opevnění o rozměrech 30 x 30m,
  • převýšení nad řekou Sázavou až 70m,
  • skála chránila opevnění ze západu, z ostatních směrů ho chránil val a vnější příkop (val dnes dosahuje asi 1m výšky a vnější příkop je asi 5m široký),
  • opevnění chránilo centrální plochu s pravoúhlou povrchovou stavbou,
  • z lokality pochází nálezy datovatelné do středního eneolitu, kultury řivnáčské. Obdobně jsou datována kilometr a půl vzdálená hradiště na Krkavčí a Babí skále.

zdroj: 

  • Posázavská hradiště – nové nálezy a poznatky. Bernat, Jiří -Štědra, Milan. In: Archeologie ve středních Čechách / Praha: Ústav archeologické památkové péče středních Čech 9/1, (2005,) s. 197-225. 
  • Archeologie pravěkých Čech. 4. Eneolit. [Aut.]: Dobeš, Miroslav – Neustupný, Evžen – Turek, Jan – Zápotocký, Milan. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2008.
Sdílejte